16. prosince 2011 v 22:30 | Mishel Minstroe
|
Holas.
Mám tady povídku <3 Chtěla bych přidávat i Zázraky, jenže ta povídka je až moc sladká, což já nerada píšu a celkem se za to stydím.. takže až to zveřejním, nebude to nic moc.
↓
Vzala jsem si několik věcí do batohu, a přemýšlela jsem o mém jednodenním výletě za jednou slečnou, co mi napsala již spoustu dopisů. Opravdu by mne zajímalo, kdo to je..
Když jsem byla hotová, vydala jsem se na autobusové nádraží. Autobus tam již stál a tak jsem rovnou nastoupila. Sedla jsem si dozadu a začala si číst knížku. Po pěti minutách už autobus jel do místa, kam jsem chtěla. Asi po půlhodině jsem vystoupila a začala na mapě hledat Nataliinu adresu.
Našla jsem jí, a zazvonila jsem. Přišel mi otevřít vysoký muž. "Co tady chcete?" zeptal se.
"Bydlí tady Natalie?" zeptala jsem se. "Píšeme si přes dopisy a rozhodly jsme se setkat." Koukla jsem se na něj. Cítila jsem z něj něco špatného, ale přece jsem se nemohla vydat na útěk.
"Ta tady nebydlí," řekl. Otočila jsem a vydala se hledat jinam, nebo Natalii napsat nový dopis, že jsem jí nenašla. V tom však vyběhla dívka ze dveří. "Otče, to jsi musel mojí sestru vyhodit a říct, že tu nejsem?" Řvala na svého otce, který však nic neřekl a jen odešel zpět do domu.
Natalie se rozběhla ke mně. "Amaryllis! Jsem ráda, že tě vidím!" Zasmála se. Já se zasmála také.
"Taky tě ráda vidím," řekla jsem. "Kam spolu půjdeme?" Koukla jsem se na svoje hodinky, jaký je čas a čekala jsem na její odpověď. Byla chvíle mlčení.
"Víš.. můj otec o tobě nechce ani slyšet, takže domů ne. Nechtěla by ses projít zde po městě? Je to tu krásné, proto bych se nikdy nechtěla odstěhovat.." řekla Natalie.
"Jasně!" řekla jsem. "Jsem tady poprvé, a možná bych sem mohla jezdit častěji, není to daleko.. a navíc, mohly by jsme být více spolu. Co myslíš?" Usmála jsem se. Koukla jsem se na sestru. Ta pouze kývla hlavou a pak jsme se vydaly na cestu.
Dobrý!
Jsem myslela že to jsou kamarádky ale nakonec sestry..
Těším se na pokračování! 